Crimson Alter se pozastavuje nad tím, že zpochybnění funkčnosti současného finančního systému na Západě vychází od elitních bankéřů, kteří ho vybudovali: mají informace, které my „obyčejní“ nemáme?

V posledních několika měsících se Londýn stal něčím víc, než hlavním městem politického karnevalu zvaného Brexit a pouličních střetů mezi ekologickými radikály a normálními lidmii lidmi, jimž ve jménu boje proti globálnímu oteplování zablokovali přístup k příměstským vlakům při cestě do práce.

Zcela nečekaně se Londýn stal hlavním městem kritického náhledu na budoucnost globálního finančního systému a ideje jeho naléhavé reformy. Ještě neočekávanější je, že ideovým epicentrem tohoto vznikajícího „hnutí za záchranu globálního finančního systému“ se stala jedna z nejstarších centrálních bank planety a pilíř současného finančního systému Bank of England, jejíž představitelé navrhují stávající finanční systém ne-li demontovat, pak alespoň reformovat.

[wp_ad_camp_2]

Tržní systém v ohrožení

Bývalý prezident Bank of England baron Mervyn King v projevu na sympoziu MMF oznámil, že Spojené státy americké čeká „finanční Armagedon“, pokud Federální rezervní systém nebude mít dostatek prostoru, aby se vypořádal se situací podobnou „toxické hypoteční dluhové krizi“ v letech 2008-2009.

Kromě toho ex-bankéř Jejího Veličenstva popsal těmi nejostřejšími výrazy vyhlídky západních demokracií v případě, že se finanční systém nedokáže vypořádat s další globální krizí. Britský deník Guardian cituje nejvýraznější pasáže z „Kingovy apokalyptiky“: „Další hospodářská a finanční krize může zničit legitimitu demokratického tržního systému,“ uvedl. „Držíme se nové oficiálně schválené teorie peněžně úvěrové politiky a předstíráme, že jsme učinili bankovní systém bezpečným – přitom jdeme jako náměsíční této krizi vstříc.

Příznačné je, že současný guvernér Bank of England Mark Carney nezaostává za svým předchůdcem a snaží se svým kolegům z finančního establishmentu dokázat, že jejich jednání povede ke katastrofálním následkům. Vzniká tak dojem, že při nástupu do funkce získá vedoucí hlavní finanční struktury Spojeného království náhle přístup k jistým informacím, které ho vyděsí a promění v zapřisáhlého pesimistu, nebo naopak pozice sama o sobě mu dává právo a tribunu, aby začal říkat nepříjemnou pravdu.

[wp_ad_camp_2]

Riziko války a globální krize

Sotva před dvěma měsíci se Carney dostal do všech zpráv západních zpravodajských agentur díky svým výrokům o riziku války a globální krize způsobeném obecnou politikou nízkých úrokových sazeb a o potřebě demontovat dolarový finanční systém ve jménu spásy světové ekonomiky.

Agentura Reuters tehdy napsala: „Carney varoval, že velmi nízké rovnovážné úrokové sazby v minulosti souvisely s válkami, finančními krizemi a dramatickými změnami v bankovním systému. Jakožto první krok při obnově globálního finančního systému by mohli členové MMF ztrojnásobit zdroje fondu na tři biliony amerických dolarů – nejlepší alternativa pro ty země, které se vyhýbají ekonomickým problémům cestou hromadění obrovské sumy dluhů. „Ačkoli takové soustředěné úsilí může zlepšit fungování současného systému, v konečném důsledku vyžaduje multipolární globální ekonomika nový MMFS (mezinárodní měnový a finanční systém), aby plně využila svůj potenciál,“ řekl Carney.

Vystoupení předních britských bankéřů lze přičíst specifické psychologické atmosféře Londýna, na kterou má toxický vliv masivní politické šílenství spojené s Brexitem a pouličními boji proti fikci globálního oteplování. Nicméně hlasy, které varují před riziky světové ekonomiky, nezaznívají pouze z Londýna. Slavná americká poradenská firma McKinsey & Co již dříve dopředu „pohřbila“ 35% světových bank, když uvedla, že nemohou přežít příští globální recesi.

[wp_ad_camp_2]

Rovněž hlavní ekonom analytické služby ratingové agentury Moody’s nejednou zdůraznil, že rizika globální krize jsou nyní velmi vysoká: „Podle Marka Zandiho, hlavního ekonoma Moody’s Analytics, existuje extrémně vysoká pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti zasáhne globální ekonomiku recese a politici pravděpodobně tento scénář nebudou moci změnit,“ uvedla agentura.

Spíše změna (finančního) klimatu

Globální recese se však zdá být příliš abstraktním vyjádřením uvedeného rizika. Mezitím MMF a reportéři obchodní informační agentury Bloomberg pojmenovali konkrétní riziko, které citelně připomíná „bombu toxických kreditů“, která explodovala v rámci globálního finančního systému v letech 2008–2009.

Situace je do té míry závažná, že na slovo vzatý progresivista a politicky korektní publicista americké agentury Bloomberg si položil otázku: „Co je horší: změna klimatu, nebo cenné papíry zajištěné korporátními úvěry (CLO)?“ A na svoji otázku našel bezútěšnou odpověď: „Se vší úctou ke Gretě Tunbergové, ale bomba se zpomaleným účinkem v případě korporátních dluhů vypadá jako mnohem horší hrozba. Obzvláště znepokojivý je trh s úvěry společnostem s vysokou mírou zadlužení, která již přesáhla 1,2 bilionu dolarů, a existují náznaky, že investoři začínají být nervózní.

Hrubě a zjednodušeně to lze vysvětlit takto:

Před minulou krizí se poskytovaly půjčky nezaměstnaným Američanům, žebrákům a spekulantům, kteří neměli žádnou šanci je splatit, ale banky vydělávaly na tom, že tyto toxické půjčky „přebalovaly“ do derivátových finančních nástrojů s uměle navýšenou ziskovostí a prodávaly je investorům po celém světě. Nevyhnutelný konec takového počínání vedl ke vzniku schodků v rozvaze mnoha bank (jimž se nepodařilo všechno prodat) a k řetězové reakci defaultů, bankrotů a poklesu hospodářské činnosti, což následně způsobilo globální recesi, která zasáhla Čínu, Rusko a jiné vyvážející země.

[wp_ad_camp_2]

Dnes se historie opakuje téměř podle stejného schématu. Pouze půjčky se již neposkytují nesolventním osobám, ale stejně nesolventním korporacím. Pokud tato finanční bomba vybuchne, účinek bude buď stejný jako v roce 2008, nebo horší, protože světová ekonomika se ještě plně nezotavila z předchozí krize. Mervyn King má pravdu: západní svět jde jako náměsíčný vstříc opětovné hluboké krizi.

Bohužel, není tu prakticky žádná šance, že by se varování britských bankéřů doneslo do vysokých kabinetních pater ve Washingtonu a Bruselu. Rusko i Čína jsou tentokrát mnohem méně citlivé na podobné vnější šoky, ale velkou otázkou zůstává, zda takový šok vydrží americká ekonomika.

Zdroj: 9

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.