;
Tuž sem se tež tak naraz rozhod, že už mam dosť teho chozeňa po tych všelijakych pražskych pamětihodnosťach a že tajak aji ostatni ľude, tak aji ja oslavim to velke kulate vyroči teho našiho osvobozeňa sedumnasteho listopada v Praze na Narodni. Řecy, bo jak je to třicate vyroči, tak se pasuje splniť svoju občansku povinnosť, zaujať pevny  a razny občansky postoj, postaviť se čelem ku temu hystoryckemu vyroču a dostaviť se do prostředka  teho všeckeho společenskeho ďaňa na Narodni třidě.

To bystě sami ani něvěřili, kolik ľudi se tam v těň děň  tlačilo na sebe do kupy. Bylo to stejnake, tajak v tramvajce ve Vitkovicach po druhe hodině popoledňu, jak dycky končila šichta za komunistuv před osumdesatymdevatym. Najprem sem hleděl, jak tam postupně choďa ty všelijake delegace s tymi hlavnimi pajtašami v prostředku a drža v rukach ty kvitka a věnce.  A včile sem naraz uslyšel take hulakani „Ať žije Karel“. Sem si hned zpoměl na to, že Gott už umřel, tak ten to byť němože a do předku sem přes ty ostatni ľudi něviděl, kereho to tam vlastně ti pošahani Pražaci vlastně oslavuju. Ež za chviľu, jak se to trochu uvolnilo a jak už odchazali pryč, tak sem zahlidnul teho – FOKŠ – furt ospaleho kniža Švarcenberka. Potym za chviľu zas misto velkeho oslavovaňa zase pro změnu velke piskani. To už se pobiral pryč zase Klaus mladši. A do třetice se přibližila dalši honorace, včile z Odeesky. A jak se jeden z nich, taky maly ušaty dostal ež ku svičkam, tak začal zase ten pošastany dav Pražaku vřiskať „Ať žije Senat“
Tak to mě ale už doopravdy dožralo a ztratil sem posledni trpělivosť a ztratil sem aji dopředku ohlašeny pevny občansky a vlastenecky postoj ku oslavam velkeho vyroča. A včile sem se začal děprem tlucť do hlavy, esli mi to stalo za to sem vubec chodiť. Řecy, taky mamlas je z tebe, to maš včile za to, žes tu chodil, dobře ti tak. Ale jak je člověk dycky dopředku na všecko cely zvědavy a něpoprubuje to všecko na svoji vlastni koži, tak něni nikdy spokojeny sam ze sebu a něma klidu.

Tuž sem se naraz otočil jak na obrtliku, bo už sem měl teho oslavovaňa doopravdy dosť a zahnul sem do nejbližši bočni ulice Na Perštyně a potym na Husovu a vjo do šenka U Zlateho tygra, abysem to tam všecko pořadně zaľal. Bo tam už to mam vyzkušane paru razy, tam už němusim nic zkušať, bo tam člověk dycky natrefi enem na normalni ľudi z celeho světa, s kerymi si može aji normalně povykladať o všeckym možnym a nětřa se punktovať s takymi, keři se roja pravě v ten samy čas na Narodni třidě.
M.H.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.