;

…..než se důkladně podíváme do všech spisů, je nutné věnovat pozornost architektu celého plánu a dokonalého následného zotročení lidstva, Paulu M.Warburgovi….

00:54

Dělal podvody od samého začátku, lhal o jeho původu, národnosti a pravděpodobně měli příslušníci imigračního úřadu nařízeno aby jeho osobu nekontrolovali. Tahle událost se stala osudovou pro lidi na celém světě na dalších 100 let….

Zde najdete Díl 1.

Mistrovský plán

Příchod banksterů

Na přelomu 20. století se začal rozvíjet plán na pomalé převzetí vlády ve Spojených státech. O nacistické mašinérii, která podnítila dvě světové války, bylo napsáno mnoho prací, ale jen málo se věnovalo stopám, které po sobě zanechali zahraniční finančníci a herci, u nichž dáváme přednost označení „politici“.
Stručný pohled do lodních deníků, záznamů cestujících a finančních transakcí na Wall Street ukazuje vzorec podvodů, jež byl zorganizován tou stejnou mašinérií. Úroveň spolupráce ze strany vládních agentur a jejich volených představitelů nebyla pouze hanebná, ale opovrženíhodně zrádná.

 

Autor G. Edward Griffin ve své knize „The Creature From Jekyll Island“ popisuje tajná setkání, která  v roce 1913 dala vzniku Federálnímu rezervnímu systému. Architekt plánu, Paul M. Warburg, byl zástupcem bank Rothschildů v Anglii a Francii a jeho bratr Felix vedl banky Warburg v Německu a Nizozemsku. Významná je skutečnost, že první „oficiální“ mediální zpráva o Federálním rezervním systému se objevila až o tři roky později. B. C. Forbes v „Leslieho týdeníku“ popsal tajné setkání mezi republikánským senátorem Nelsonem W. Aldrichem a šesti nejmocnějšími bankéři světa. To, že se toto setkání mělo uskutečnit v naprosté tajnosti, na jakémsi neznámém ostrově, ukazuje na úroveň podvodů a zrady, jichž se dospustili.

 

 

Paul Warburg

To, že Paul Warburg, státní příslušník Německa, hovořil anglicky dostatečně dobře, aby vytvořil finanční doklad (o objemu 1750 stran), jehož výsledkem byl Federální rezervní zákon určený k ovládání veškerých financí Spojených států (z Evropy), to byl skutečně nemalý výkon. Zvláštní pozornost budí to, jak Warburg dokázal navázat tak důležité konexe před příchodem do Spojených států v roce 1913 a poté zorganizovat tento finančí manévr. Warburg musel své spolupachatele poznat ještě před tím, než se dostal do Ameriky.

První oficiální záznam o cestě Paula Warburga do USA se objevil v seznamu cestujících Kaisera Wilhelma II, ohledně cesty na ostrov Ellis 13. října 1903. Oficiální seznam (na řádku 7) uvádí: pan P. Warburg, věk 35 let; zaměstnání: bankéř; státní příslušnost: Američan; dědictví: německé; poslední bydliště: Hamburg; konečná destinace: New York; dům: 3 E. 82nd St., New York.

Paul Warburg se v roce 1903 prohlásil za Američana. Bylo toto tvrzení tehdy platné?

 

 

Zvláštní pozornost v tomto seznamu pasažérů ze dne 13. října 1903 budí fakt, že jsou v něm uvedeni i další prominentní cestující elitní finanční komunity. Harry Sachs (zastupující globální investiční bankovní společnost Goldman Sachs) je v něm také zmíněný, ale narozdíl od Warburga, nebyl povinen doložit cíl své cesty ani svoji adresu. Ve skutečnosti byl P. Warbugr ze všech 30 cestujících uvedených na straně 293 v seznamu pasažérů na ostrov Ellis jediný, kdo byl povinen doložit cílovou destinaci.

Jednalo se o pokus, který měl podepřít Warburgovu falešnou státní příslušnost?

Z nějakého velmi podezřelého důvodu polovina této stránky v databázi chybí, takže už nemáme tu výsadu získat případné „úřední“ informace ohledně místa jeho narození ani jeho fyzického popisu při této příležitosti. Další příjezdy do přístavy v New Yorku by na tento problém uvrhly o něco více světla. Nicméně, záznam imigračního úřadu ze dne 13. října 1903 byl až podezřele vágní. Zdá se, že Warburgovi a dalším významným pasažérům nebyla věnována taková pozornost, jakou vyžaduje zákon, a ke vstupu do země jim bylo za zvláštních, avšak nelegálních podmínek pomáháno. Imigračním úředníkům bylo dovoleno (nebo nařízeno), aby byli laxní a zcela očividně nedbalí ve svých povinnostech, zejména pokud šlo o cílové destinace a data narození.

 

 

Warburgův druhý příjezd do USA byl podobný tomu prvnímu. Ačkoli v roce 1905 tvrdil, že je americkým občanem, na svém druhém pobytu se rázem změnil v „obchodníka“. Nicméně, když v roce 1906 přijel do Spojených států po třetí, stal se Warburg zase „bankéřem“. Jeho paměť zřejmě selhala, když tehdy prohlásil, že „nikdy předtím v USA nebyl.“ A ani jeho manželka a dvě děti, které jej na předchozích cestách doprovázeli. Také zapomněl na svůj domov v New Yorku, když tvrdil, že ve Spojených státech nikdy žádnou adresu neměl. Tentokrát Warburg za své místo narození prohlásil Hamburg, Německo.

Je neuvěřitelné, že při pozdější návštěvě Spojených států Warburg prohlašoval, že mu bylo oficiálně „přiděleno občanství“, přičemž zmínil obvodní soud z 21. března 1911 v New Yorku, jako místo a čas, kdy mu bylo občanství přiděleno. Navzdory Warburgovým dřívějším prohlášením, mu do této doby žádné občanství ve Spojených státech oficiálně uděleno nebylo. Warburg se tak dopustil křivé přísahy, která byla důstojníky imigrační služby nejednou přehlédnuta, což patrně při každé takové příležitosti znamenalo akt zrady. Během svých dalších návštěv v USA v letech 1910, 1912 a 1913, kdy se opakovaně prohlašoval za občana USA, Warburg odkazoval na New York, NY 10075, Spojené státy americkén jako na svou domovskou adresu. Ani jednou se nezmínil o svém napojení na Rothschildovi banky v Paříži a londýně a na jeho trvalý pobyt v Evropě, nikoli v Americe. Proč to tajnůstkaření?

Překlad:  raja

Pokračování….. Zde najdete Díl 3.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.
Loading...

AdBlock je aktivní

 

 

Používáte nástroj pro blokování reklamy. 

Budeme rádi, když naši práci oceníte a nastavíte pro tento web výjimku v Adblocku.

Líbí se vám článek? Můžete ho sdílet se svými přáteli.